Solarpunk je poměrně nový myšlenkový směr, který se nejdříve začal objevovat v literatuře a umění, později ho někteří lidé přijali jako svoji životní filosofii. Jedná se o pozitivní vizi buducnosti, a je tedy protikladem vůči dystopickým scénářům vývoje lidstva. Jak už název napovídá, zaměřuje se na využívání obnovitelných zdrojů, především solární energii (solar), a také se bouří proti současnému hlavnímu proudu (punk). Klade důraz na environmentalismus, technologický pokrok, komunitu, sociální spravedlnost atd. Umělecká díla mají pozitivní vyznění, jsou barevná, s převahou přírodních motivů, a také se často inspirují stylem art nouveau (secesí). Nicméně je potřeba zdůraznit, že solarpunk je stále nový a ne zcela ukotvený směr, různí lidé si tak do něj mohou promítat různé věci. Ovšem základ by měl být vždy stejný.

Jedním z prvních výskytů slova solarpunk byl článek s názvem From Steampunk to Solarpunk z roku 2008. Autor v něm navrhuje založení solarpunkového žánru na počest nákladní lodi Beluga Skysail. která já částečně poháněna obrovskou plachtou podobající se padáku. Pro definování solarpunku si autor bere na pomoc starší žánr – steampunk. Ten se vyznačuje důrazem na parní technologii a jeho estetika čerpá z období viktoriánské Anglie. Zároveň ale steampunk předkládá pouze alternativní verzi světa, který tu mohl být, kdyby dnes již zastaralou páru nikdy nenahradila fosilní paliva a jaderná energie. Oproti tomu v solarpunku je zájem o starší (nebo spíše “tradičnější”) zdroje energie, jako jsou slunce, vítr a voda, motivován snahou o modernizaci a udržitelnost současného světového průmyslu a energetiky. 

Pokud srovnáváme solarpunk s ostatními žánry, nesmíme zapomenout ani na cyberpunk. Zásluhu na jeho rozšíření do mainstreamu měla především díla jako Neuromancer, Blade Runner nebo Cyberpunk 2077. Pro tento žánr je typické vyobrazení dystopického světa, ve kterém lidé sice mají přístup k velmi pokročilým technologiím, ale na druhé straně musí čelit rozvratu společnosti, korupci, všudypřítomnému násilí, vysoké míře znečištění nebo bezcitným mega-korporacím. Je pravda, že mezi solarpunkem a cyberpunkem existují podobnosti, jako snaha odhadnout budoucí vývoj lidstva, důraz na vyspělé technologie nebo politické a sociální změny. Nicméně jinak jsou ve vzájemném protikladu a cyberpunková dystopie je nahrazena solarpunkovou utopií. 

Od roku 2008 se solarpunk začal dostávat do povědomí lidí, i když velmi pomalu. Přesto vznikaly různé články, příspěvky, povídky a kresby se zaměřením na tento žánr. V posledních letech vyšlo dokonce několik solarpunkových knih, např. Glass and Gardens: Solarpunk Summers, Sunvault: Stories of Solarpunk and Eco-Speculation a Solarpunk: Ecological and Fantastical Stories in a Sustainable World. Stejně tak se začínají objevovat i první videoherní pokusy, jako Ring of Fire nebo Solare, byť se prozatím jedná o hry nezávislých vývojářských studií nebo studentské projekty.

V roce 2014 zveřejnil Adam Flynn článek s názvem Solarpunk: Notes toward manifesto. Zde se zamýšlí nad posláním solarpunku a jeho možnou úlohou v přeměně společnosti. Podle něj solarpunk hledá způsoby, jak zlepšit život lidí v současné době, ale co je ještě důležitější, jak zlepšit život generacím, které přijdou po nás. Zároveň apeluje na odmítnutí nihilistického futurismu ve formě cyberpunku, a navrhuje zaměřit se na optimistický futurismus solarpunku. Tedy podporovat lidskou vynalézavost a pokrok, usilovat o nezávislost, budovat komunitní život, a také se zaměřit na generativitu, což je přesunutí zájmu mimo vlastní osobu (mimo své ego) a zájem přispět dalším generacím a zanechat jim po sobě nějaký odkaz.

V roce 2019 kolektiv autorů z webu Regenerative design sepsal A Solarpunk Manifesto. V tomto prohlášení shrnují základní myšlenky solarpunku a uvádí 22 jeho charakteristik. Stejně jako Adam Flynn zdůrazňují, že jádrem solarpunku je snaha odpovědět na otázku, jak by mohla vypadat udržitelná civilizace a jak se k ní můžeme dopracovat. Co se týče konkrétních charakteristik, stojí za zmínku především starost o životní prostředí, vysoce efektivní využívání sluneční energie, vědecký/technologický pokrok, snaha o sociální spravedlnost, obdiv k art nouveau a filmům režiséra Hayao Miyazakiho apod.

Všechna tato díla výrazně pomohla při definování solarpunku a ujasnění jeho pozice mezi ostatními žánry. Solarpunk tedy již získal základní ukotvení a mezi autory panuje shoda, co do něj můžeme zařadit. A Solarpunk Manifesto ovšem také uvádí, že existuje množství různých taktik, jak dosáhnout udržitelné budoucnosti, a nelze tak mluvit o jediném správném způsobu. Místo toho si různé komunity z celého světa osvojily název a myšlenky solarpunku, a vytvářejí malá podhoubí soběstačné revoluce.

Na YouTube vznikla v posledním roce (tedy kolem 2020) řada videí, zabývající se touto tematikou a je možné, že solarpunk se bude dostávat do obecného povědomí čím dál více. Na druhou stranu je pravda, že se tak děje především v zahraničí a u nás je solarpunk téměř neznámým žánrem, obzvlášť v porovnání se steampunkem nebo cyberpunkem. Napravit se to snaží i tento web.

Pokud se o solarpunku chcete dozvědět víc, projděte si zdejší příspěvky, nebo zavítejte do sekce Odkazy, kde najdete doporučení na velké množství webů, videí, instagramových profilů atd.